REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÝ VÝZKUM

Regionálně geologický výzkum malých oblastí (okolí obce, školy) a zpracování jeho výsledků, vede k dokonalejšímu a ucelenějšímu poznání naší vlasti po stránce geologické, petrologické a mineralogické. Výsledky výzkumu ( objev nových lokalit nerostných surovin, nových lokalit nerostů, zkamenělin, geologických fenoménů) je možné nabídnout praxi, nebo jsou předpokladem dalšího odborného růstu žáků, studentů, učitelů a širší veřejnosti.

Jak postupovat? Nejprve začneme se systematickou přípravou, která zahrnuje několik bodů:

1. Opatření regionální odborné geologické literatury, studium v regionálních knihovnách, rešerše literatury ( Prodejna geologických map a publikací, Český geologický ústav, Klárov 3/131, Praha 1, 118 21)
2. Vymezení hranic zájmové oblasti (podle obcí, řek, vrchů, zeměpisných souřadnic), zdůvodnění hranic ( velkou roli zde hraje fyzická zdatnost výzkumníka)
3. Shromáždění mapové literatury (specializované prodejny map), postačí běžné turistické mapy velkých měřítek zájmové oblasti ( 1 : 25 0000, 1 : 50 000, 1 : 100 000)
4. Obstarání údajů a informací na úřadech, opatření povolení ke vstupu na lokality, pročítání kronik, ověření pramenů - vyprávění pamětníků, prověření tradic a pověstí, porovnání starých názvů a jmen s novou literaturou, ověření starých nálezů nerostů, návštěva sběratelů nerostů a pamětníků těžby nerostných surovin
5. Provedení výběru a analýzy získaného materiálu a jeho uspořádání (pracovní mapové podklady s vyznačenými lokalitami, přístupové cesty)
6. Po teoretické přípravě následuje výzkum v terénu, seznámení se se skutečností, vlastní výzkum ( náročnost terénu, dopravní prostředek, pěšky)
7. Sepsání závěrečné zprávy a následné publikování ( viz osnova)
8. Popis odkryvů a výchozů (lomy, pískovny, hliniště, sesuvy, výkopy - viz Postup při popisu odkryvu a výchozu)
9. Záznam o nálezu nerostu ( název nerostu, lokalita, rok sběru - viz Záznam o nálezu nerostu)
10. Uložení hmotné dokumentace (kde jsou uloženy vzorky nerostů, hornin, zkamenělin)

Osnova závěrečné práce:

Stručný a výstižný název práce, úvod a metodika (význam řešení, postup při výzkumu), vymezení zájmové oblasti ( geografická poloha, rozloha, hranice), charakteristika přírodních poměrů (geologický a geomorfologický vývoj a popis, petrologické a mineralogické poměry, vodstvo, horopis, podnebí, půdy, geologie životního prostředí), řešená problematika s citací literatury, závěr, seznam použité literatury, přílohy - fotografie, mapy, tabulky, grafy, dokladový materiál

Postup při popisu odkryvu a výchozu:

Přesné určení druhu odkryvu, výchozu - (lom, pískovna, důl, sběr nerostů po poli, z hromadnic, výchoz křemenné nebo pegmatitové žíly), rozměry odkryvu, výchozu (délka, šířka, výška), číslo sekce topografické mapy, bližší geografické určení ( např.100 m východně od křižovatky)

Petrografický popis hornin - barva, odstín, zrnitost (jemně zrnitá, středně zrnitá, hrubě zrnitá), hlavní charakteristické (horninotvorné) nerosty, vrstevnatost (sedimenty), břidličnatost (horniny přeměněné), pukliny, drcení, druh hornin (žula, rula, vápenec)

Tektonika - směr, sklon a velikost sklonu vrstvy (měříme geologickým kompasem), dislokace (poruchy), břidličnatost

Popis pokryvných útvarů - druh (hlíny, spraše, svahoviny, zvětraliny), mocnost, vegetační kryt

Hydrogeologie - prameny, druh pramenů, propustné a nepropustné vrstvy, výška podzemní hladiny vody, zatopení (stálé, periodické)

Grafická dokumentace - nákres lomu nebo výchozu v měřítku, foto zkoumaného objektu (autor, rok)

Odběr hmotné dokumentace - odběr nerostů, hornin, způsob jejich uložení

Záznam o nálezu nerostu

Popis mineralogické lokality obsahuje: název nerostu, způsob výskytu, parageneze (vznik, popis doprovodných nerostů), lokalizace, tj. charakter lokality ( lom, výkop, nález v ornici), název obce, orientační body, případně náčrtek, datum sběru, jméno a adresa nálezce, adresa, kde je nerost uložen

Pozornému čtenáři se mohou zdát požadavky na regionální geologický výzkum složité, ale musíme si uvědomit, že jen pečlivý a systematický postup bádání má z odborného hlediska význam. Přináší poznatky o lokalitách nerostů, které činností člověka zanikají a není naděje na jejich další obnovu.Takto zůstanou zachovány pro další generace a poslouží k dalšímu výzkumu v regionu. S touto skutečností se jistě setkáváme na každém kroku, při našich toulkách přírodou. K tomuto geologickému „pachtění“ nám postačí dobré kladivo, zápisník, lupa, papír na balení vzorků, batoh, psací potřeby a chuť „chtít se dívat“. Hodně štěstí.

Václav Pavlíček