2. prosinec 2004

Zbyněk (basti@centrum.cz):

K fotografování kamenů mám pár poznámek. Mně se naopak osvědčilo přímé sluneční světlo poměrně velice dobře (většina snímků na rockhunteru je focena přesně takto), ale vyžaduje to delší hraní, aby nikde nezbyl "tvrdý" stín.
Umělé světlo se osvědčilo s Panasonicem MZ-10 Lumix, ale Olympus Camedia 770 už rozdýchával kalibraci špatně a barvy nejsou věrné:( Jinak míchané světlo je naprosto nepoužitelné s čímkoliv, nejde to zkalibrovat. (např. denní+žárovka nebo žárovka+zářivka) U světlejších kamenů na tmavém pozadí je naprosto nutné používat bodové měření expozice a ne ESP (obecně jakýkoliv "multi" měřící způsob), jinak bývá kámen pravidelně "vypálený". 
Jako pozadí používám většinou bílý nebo černý papír, barevné papíry se hrubě neosvědčily. Na lesklejších nebo světlých kamenech je potom vidět odraz barvy papíru a obvykle to má vliv na kvalitu celé fotografie:( Navíc bílé papíry dokáží velice dobře zesvětlit stíny. Alobal se neosvědčil, hází moc silné odlesky a je to pak vidět.
To že se automatika snaží cpát při silném světle co nejvyšší clonu se mi teda rozhodně nepotvrdilo. Panasonic i Olympus mají nejvyšší clonu 8 a pokud nefotíš vyloženě světlé věci, kdy už musí foťák použít čas okolo 1/500-1/1000 tak tam neustále cpe clonu mezi 3,5-5,5. Tzn. žádný zázrak:( Změna pozadí je skoro nutnost.
Zbyněk