GRANÁTY
 
 

Skupina:

nesosilikáty

Soustava

krychlová

Složení:

R3IIR2III(SiO4)3
RII = Ca, Mg, Fe, Mn
RIII = Al, Fe, Cr

Barva/vryp:

bezbarvý nebo barva žlutá, červená, zelená, hnědá, černá; vryp bílý

Štěpnost/lom/lesk:

velmi nedokonalá/ nerovný, tříštivý/ skelný, mastný

Tvary/vzhled:

krystaly (rombododekaedry, hexaoktaedry), zrna/ průsvitný až neprůhledný

Tvrdost:

6,5 - 7,5

Krystal obecného granátu, velikost 2,5 cm
(Malenice u Volyně, JZ 23.8.2002)

Hustota:

3,3 - 4,5

Chemicky:

lehce se taví, v kyselinách se rozpouští pouze po přetavení

Odrůdy:

pyrop, almandin, grosulár, spessartin aj.

Výskyt:

hojný, dodnes lze najít všechny popsané odrůdy
 

Granáty patří k nejběžnějším nerostům a podílí se značnou měrou na stavbě některých hornin (například granulitu). Podle chemického složení rozeznáváme několik druhů granátu:

Hlinito-hořečnatý granát se nazývá pyrop. Pyropy označované jako české granáty se nacházejí v Českém středohoří, kde se průmyslově těží a brousí se z nich kameny do šperků. Jihočeské pyropy se nacházejí v hadcích v okolí Křemže a Holubova, kde tvoří krvavě červená zrna veliká až jeden centimetr. Kolem těchto zrn se někdy tvoří reakční obruba nerostů ze skupiny amfibolu, dříve označovaná jako kelyfit. Někdy lze také v pyropu z okolí Křemže najít smaragdově zelené sloupečky chromdiopsidu.

Hlinito-železnatý granát se nazývá almandin. Tento granát je obsažen v hornině granulit, která tvoří masiv Blanského lesa s vrcholem Kletí. Velikost almandinu v granulitu je od několika milimetrů až do jednoho centimetru. Barva almandinu je fialovočervená. Spolu s almandinem se v granulitu vyskytují i bleděmodrá zrnka kyanitu. Almandin z granulitu vyvětrává a hromadí se v náplavech potoků protékajíích Blanským lesem. Z těchto náplavů je pak možné průsvitná červenofialová zrnka almandinu snadno vyrýžovat.

Hlinito-vápenatý granát se nazývá grosulár. Pokud má zvýšený obsah železa, pak se jedná o odrůdu hesonit. Je průsvitný až neprůhledný a jeho barva je okrová až hnědá. Krásné hesonity známe ze Žulové v Jeseníkách. V jižních Čechách se hesonit nalézá v okolí Hořic na Šumavě. Jeho výskyt je vázán na horninu erlan, kde se vyskytuje spolu se zelenošedým diopsidem, hnědým vesuvianem a sněhobílým vláknitým wollastonitem.

V přírodě se málokdy setkáváme s "čistými" odrůdami granátu. Většinou se granáty vyskytují ve směsi dvou nebo více základních druhů, takže pak mluvíme například o granátu s převahou pyropové složky. Pokud se jedná o komplexnější směs, pak takové granáty nazýváme jako obecné. Obecné granáty jsou neprůhledné a mají barvu hnědou až černou. I takovéto granáty však často tvoří dokonalé krystaly - granátotvary. Obecné granáty se nacházejí například v chráněné Granátové skále v Táboře, u Malenic na Volyňsku a jinde. Velké krystaly granátu se také často vyskytují v pegmatitech, například u Rudolfova u Českých Budějovic, u Dolního Třebonína a jinde.

Jihočeskou zvláštností je výskyt granátu v hornině kinzigitu. Tato hornina se vyskytuje u Ktiše a granát v ní tvoří až 60% váhových procent. Kinzigit u Ktiše se příležitostně těží a zpracovává se na brusivo vynikajících vlastností.

Pyrop se sloupečkem chromdiopsidu v hadci
(Křemže, JZ 28.9.2002)

Almandin s kyanitem v granulitu
(Plešovice, JZ 27.4.2002)

Hnědý hesonit s wollastonitem v erlanu
(Hořice na Šumavě, JZ 25.10.2003)

Hornina kinzigit obsahující značné množství granátu
(Ktiš, JZ 25.10.2003)
   

předchozí   

    další