ZLATO

Skupina:

prvky kovové

Soustava

krychlová

Složení:

Au

Barva/vryp:

sytě žlutá / zlatožlutý

Štěpnost/lom/lesk:

dokonale kujný / hákovitý / kovový

Tvary/vzhled:

plíšky, destičky, zrna / opakní

Tvrdost:

2,5 - 3

Zlato získané z náplavů, velikost 0,2 mm
(náplavy Otavy u Štěkně, 2003)

Hustota:

14,5 - 19,3

Chemicky:

lehce se taví, rozpustnost pouze v lučavce královské

Výskyt:

většina jihočeských řek je zlatonosná, s trochou trpělivosti lze zlato vyrýžovat

Zlato v podobě zlatinek lze získat z náplavů téměř všech jihočeských řek. Zlatinky jsou drobné plíšky, jejichž velikost zpravidla nepřesáhne 1 mm. Jejich barva je sytě žlutá a právě tato barva je odlišuje od ostatních minerálů v těžkém podílu, zejména od slídy, která je vždy světlejší. Zlato z náplavů není ryzí, ale jedná se o přírodní směs zlata a stříbra, kterou nazýváme elektrum.

Zlato z náplavů jihočeských řek získávali již ve starověku Keltové. V minulosti se zlato těžilo na Dobré Vodě u Českých Budějovic. Primární ložiska zlata jsou též v okolí Písku (vrch Kometa u Všeteče), u Pelhřimova (Zlatenka) a jinde. Nejslavnější jihočeské zlato pochází z Křepic u Vodňan, kde se roku 1927 nalezl při opravě cesty balvan, obsahující 2 kg zlatých plechů, z nichž největší měřil 8 cm. Skromné zbytky tohoto nálezu jsou dnes vystaveny v Národním muzeu v Praze a v muzeu ve Vodňanech.

Slavné křepické zlato ze sbírek Jihočeského muzea
(foto: JZI)

předchozí   

    další