RUTIL

Skupina:

kysličníky XO₂

Soustava

čtverečná

Složení:

TiO₂

Barva/vryp:

červená až hnědočerná / světle hnědý

Štěpnost/lom/lesk:

dobrá / lasturnatý, nerovný / kovový až diamantový

Tvary/vzhled:

sloupcovité krystaly, kolenovitá dvojčata, valounky / průsvitný až neprůhledný

Tvrdost:

6 - 6,5

Kolénkovité srostlice rutilu, velikost 2 x 2 cm
(Soběslav, 1982)

Hustota:

4,2

Chemicky:

nerozpustný v kyselinách

Výskyt:

občasný v pegmatitech a rulách

Kysličník titaničitý tvoří v přírodě tři nerosty: rutil, brookit a anatas. Tomuto jevu, kdy minerál stejného složení krystalizuje v odlišných soustavách, se říká polymorfie. Nejstálejší a nejhojnější formou z uvedených tří je právě čtverečný rutil, který tvoří sloupcovité, rýhované krystaly, které někdy zákonitě srůstají a vytváří tzv. kolénkovité srostlice, velké průměrně 2 – 3 cm. Na jihu Čech se rutil nejčastěji vyskytuje v rulách, z nichž postupně vyvětrává a dostává se do ornice a do náplavů v podobě krystalů a valounků. Jeho nejznámějšími nalezišti jsou pole v okolí Soběslavi a Týna nad Vltavou. Černá odrůda rutilu – nigrin se vyskytuje v okolí Prachatic.

předchozí   

    další