|
RUTIL |
||
|
|
Skupina: |
kysličníky XO2 |
|
Soustava |
čtverečná |
|
|
Složení: |
TiO2 |
|
|
Barva/vryp: |
červená až hnědočerná / světle hnědý |
|
|
Štěpnost/lom/lesk: |
dobrá / lasturnatý, nerovný / kovový až diamantový |
|
|
Tvary/vzhled: |
sloupcovité krystaly, kolenovitá dvojčata, valounky / průsvitný až neprůhledný |
|
|
Tvrdost: |
6 - 6,5 |
|
|
Kolénkovité
srostlice rutilu, velikost 2 x 2 cm |
Hustota: |
4,2 |
|
Chemicky: |
nerozpustný v kyselinách |
|
|
Výskyt: |
občasný v pegmatitech a rulách |
|
|
Kysličník titaničitý tvoří v přírodě tři nerosty: rutil, brookit a anatas. Tomuto jevu, kdy minerál stejného složení krystalizuje v odlišných soustavách, se říká polymorfie. Nejstálejší a nejhojnější formou z uvedených tří je právě čtverečný rutil, který tvoří sloupcovité, rýhované krystaly, které někdy zákonitě srůstají a vytváří tzv. kolénkovité srostlice, velké průměrně 2 – 3 cm. Na jihu Čech se rutil nejčastěji vyskytuje v rulách, z nichž postupně vyvětrává a dostává se do ornice a do náplavů v podobě krystalů a valounků. Jeho nejznámějšími nalezišti jsou pole v okolí Soběslavi a Týna nad Vltavou. Černá odrůda rutilu – nigrin se vyskytuje v okolí Prachatic. |
||
|
|
||