|
KYANIT |
||
|
|
Skupina: |
nesosilikáty |
|
Soustava |
trojklonná |
|
|
Složení: |
Al2SiO5 |
|
|
Barva/vryp: |
modrá, bílá, šedá / bílý |
|
|
Štěpnost/lom/lesk: |
dobrá / nerovný / skelný až matný |
|
|
Tvary/vzhled: |
stébelnaté a lupenité krystaly / průsvitný |
|
|
Tvrdost: |
4,5 - 7,51 |
|
|
Kyanit,
délka krystalů 60 mm |
Hustota: |
3,6 |
|
Chemicky: |
v kyselinách nerozpustný |
|
|
Výskyt: |
řídký výhradně v metamorfovaných horninách |
|
|
Kyanit (dříve označovaný též jako disthen2), získal svůj název podle řeckého kyanos, což značí modrý. A skutečně, přestože jej lze najít i v barvě bílé, šedé nebo zelenavé, pokud se kyanit "povede" je jeho modrá barva jedna z nejhezčích ve světě minerálů. Nejčastěji tvoří dlouze lupenité krystaly na kontaktu křemenných čoček a krystalických břidlic. Krásné krystaly kyanitu pochází z okolí Frymburka, Doudleb a Strážkovic. V granulitu, který tvoří podstatnou část Blanského lesa, se vyskytují drobné destičky kyanitu spolu se zrny almandinu. Kyanit je polymorfní (má stejné chemické složení, ale různý vzhled) s andalusitem a sillimanitem. Kyanit je trojklonný, zatímco andalusit a sillimanit jsou kosočtverečné. 1) Kyanit má různý stupeň tvrdosti. V podélném směru má tvrdost 5 a ve směru příčném má tvrdost 7 podle Mohsovy stupnice tvrdosti. Žádný jiný nerost takový rozdíl v tvrdosti nemá. 2) Název disthen je odvozen z řeckého dis (dvojí) a sthenos (síla), což popisuje výše uvedenou vlastnost rozdílné tvrdosti. Český překlad dvojsilec se neujal. |
||
![]() |
![]() |
|
|
Kyanit,
délka krystalu 50 mm |
Kyanit
spolu s almandinem v granulitu |
|
|
|
||