VLTAVÍNY

Skupina:

tektity

Soustava

--

Složení:

křemičité sklo

Barva/vryp:

zelená / bílý

Štěpnost/lom/lesk:

chybí / lasturnatý /
skelný

Tvary/vzhled:

kapkovitý, střípkovitý, nepravidelný se skulptací,
/ průsvitný

Tvrdost:

5,5 - 6,5

Bohatě skulptovaný vltavín, velikost  4 x 2 cm
(Koroseky, 1983)

Hustota:

1,0 - 1,1

Chemicky:

nerozpustný v kyselinách

Výskyt:

řídký v třetihorních štěrcích

Vltavíny by správně neměly být řazeny mezi minerály. Jedná se totiž o přírodní skla. Svým složením mají nejblíže k obsidiánu nebo křemičitým pískům. Název moldavit = vltavín zavedl roku 1836 první kustod mineralogických sbírek Národního muzea v Praze F. X. M. Zippe podle německého názvu Týna nad Vltavou (Moldautein), kde se vltavíny poprvé nalezly. Později se vltavíny objevily i na Moravě v okolí Třebíče a později i na jiných místech světa (filipínity, australity, indočínity javanity, ivority aj.) a dostaly mezinárodní označení tektity (z řec. tektos - tavený).

Vznik tektitů se pokouší vysvětlit různé teorie. Dnes se odborníci nejvíce přiklánějí k teorii, podle které vznikly tektity přetavením pozemských hornin po dopadu velkého meteoritu, a vymrštěním této taveniny do velké vzdálenosti. Jihočeské vltavíny jsou v této souvislosti dávány do spojitosti s meteorickým kráterem Ries Kessel v Bavorsku. 

Vltavíny mají rozmanitý tvar, povrch i velikost. Největší jihočeské vltavíny dosahují rozměrů až 12 cm a váhy přes 150 g. Nacházíme jak celotvary (vejčité, oválné, kapkovité aj.), tak i částečné úlomky a střípky. Nápadné je silné rozbrázdění povrchu vltavínů, tzv. skulptace. Kvalita vltavínů a jejich skulptace závisí na délce prodělaného vodního transportu. Z původních nepřeplavených vrstev mají vltavíny zachovalý skulptovaný povrch, naproti tomu vltavíny z druhotných, čtvrtohorních nalezišť, bývají obroušené, zaoblené a matné. Proto jsou mezi sběrateli nejoblíbenější vltavíny "kopané" z původních třetihorních sedimentů narozdíl od vltavínů nacházených například v ornici. Bohužel, vltavíny nevyhledávají pouze sběratelé, ale i "zlatokopové", kteří ve velkém devastují vltavínové lokality za účelem zbohatnutí. Mezi tyto zlatokopy lze řadit i firmy, které provádějí těžbu vltavínů ve velkém.

Jihočeská naleziště vltavínů se táhnou v širokém pásu směru JV-SZ od Besednice přes Vrábči až k Netolicům a Vodňanům. Nejznámější lokality jsou Besednice, Ločenice, Slávče, Vrábče, Koroseky, Lhenice, Netolice a Radomilice. Vltavíny se však našly i na vzdálenějších místech, například u Veselí nad Lužnicí nebo Soběslavi.

Oválné netransportované vltavíny, velikost 3 x 2 cm
(Vrábče, 1983)

Transportem obroušený vltavín, velikost 3 x 3 cm
(Záhorčice, 2002)

předchozí   

    další