|
1
|
- pro KJM připravil David Kříž
- červen 2004
|
|
2
|
|
|
3
|
- Severní část Rumunska, kterou zaujímá především důlní revír Baia Mare,
má velmi komplexní geologickou strukturu, která částečně vysvětluje
extrémní mineralogické bohatství této oblasti. Dominují zde neogenní
vulkanické horniny, ve kterých se vyskytují rudní ložiska, především
typu rudních žil. V oblasti jsou přítomny vulkanické struktury
následované mělčími tělesy intruzií (pohoří Oas a Gutai) i subvulkanické
až intruzivní masivy (důl Toroiaga a pohoří Tibles), které zformovaly
dobře vyvinutou magmatickou oblast směru V-Z dlouhou 100 km
|
|
4
|
|
|
5
|
|
|
6
|
- Pohoří Oas, Gutai, Tibles a Rodna - důlní revír Baia Mare
- Žilná ložiska jsou většinou typu Pb-Zn-Cu, méně častěji Au-Ag, někdy
s dobře vyvinutou vertikální zonálností
- Z této oblasti je známo okolo 150 druhů minerálů, několik
z nich zde má své vlastní naleziště.
- Baia Sprie, Herja a Cavnic se těží od středověku a množství minerálů na
ložiscích se nepřetržitě zvyšuje s hloubkou. Vyskytují se zde hojně
primární i sekundární minerály
|
|
7
|
|
|
8
|
|
|
9
|
|
|
10
|
|
|
11
|
|
|
12
|
|
|
13
|
|
|
14
|
|
|
15
|
|
|
16
|
|
|
17
|
|
|
18
|
|
|
19
|
|
|
20
|
|
|
21
|
|
|
22
|
|
|
23
|
|
|
24
|
- Herja/Chiuzbaia
- Baia Sprie
- Cavnic
|
|
25
|
|
|
26
|
|
|
27
|
|
|
28
|
|
|
29
|
- Hornické městečko Herja
- Důl Herja
|
|
30
|
- Důlní činnost v lokalitě Herja se datuje od roku 1576, kdy byly za
turecké vlády otevřeny první doly
- v lokalitě Herja bylo identifikováno více než 100 žil
- za zmínku stojí obzvláště tyto minerály:
Pb-Ag-Sb-Sulfid Fizelyit,
Antimonit, Boulangerit, Semseyit, Calcit, Jamesonit, Vivianit a
Cronstedtit
- Herja/Herzsabánya je typová lokalita pro sirníky fizelyit a
parajamesonit.
|
|
31
|
- běžné jsou „růžice“ pyrhotinu sestávající z lupínkovitých krystalů
(2-3 cm) , které mají v průměru až 8 cm. Pyrhotin je někdy přeměněn
v markazit. Spolu s pyritem a markazitem může být také
přítomen druhotný magnetit. V těchto částečně hypogenních a
částečně supergenních srůstech je
také občas přítomen siderit – zformovaný na úkor pyrhotinu.
- Stibnit vytváří agregáty (až 15 cm v průměru) sestávající
z prismatických krystalů, často dosahujících délky až 7-8 cm a
vzácně až 20 cm. Lze nalézt také srostlice stibnitu s vláknitým
jamesonitem.
- Dále lze nalézt jehličkovité agregáty berthieritu. Tyto agregáty jsou
hustší než agregáty stibnitu a mají červenohnědý nádech.
- Velmi typické pro Herju jsou sférické, sněhobílé nebo načernalé kalcity.
Dokonale sférické agregáty sestávají z krásných a pravidelných
srůstů plochých klenců. Stále nevysvětlený je vznik sférických agregátů,
které jsou napůl bílé a napůl černé s velice ostrou hranicí obou
barev. Černá barva černého
kalcitu z Herji, Dealu Crucii a jiných nalezišť je způsobená velice
jemnou příměsí jehliček jamesonitu.
|
|
32
|
- Antimonit (Sb2S3)
- Arsenopyrit (FeAsS)
- Berthierit (FeSb2S4)
- Boulangerit (Pb5Sb4S11)
- Chalkostibit (CuSbS2)
- Galenit (PbS)
- Fizelyit (Pb7Ag3Sb10S23,5)
- Jamesonit (Pb4FeSb6S14)
- Chalkopyrit (CuFeS2)
- Markasit a Pyrit (FeS2)
- Pyrrhotin (FeS1-n)
- Semseyit (Pb9Sb8S21)
- Sphalerit (ZnS)
- Tetraedrit (Cu3SbS3,25)
- Quarz (SiO2)
- Fluorit (CaF2)
- Calcit (CaCO3)
- Baryt (BaSO4)
- Chalkanthit (CuSO4x6H2O)
- Sádrovec (CaSO4x2H2O)
- Vivianit [Fe3(PO4)2x8H2O]
- Cronstedtit [Fe2Fe(Si,Fe)O5(OH)4]
|
|
33
|
|
|
34
|
|
|
35
|
|
|
36
|
|
|
37
|
|
|
38
|
|
|
39
|
|
|
40
|
|
|
41
|
|
|
42
|
|
|
43
|
|
|
44
|
|
|
45
|
|
|
46
|
|
|
47
|
|
|
48
|
|
|
49
|
|
|
50
|
|
|
51
|
|
|
52
|
|
|
53
|
|
|
54
|
|
|
55
|
|
|
56
|
|
|
57
|
|
|
58
|
|
|
59
|
|
|
60
|
|
|
61
|
|
|
62
|
- Ložisko Cavnic leží asi 30 km východně od Baia Mare. Jedná se o hlavní
rumunský zdroj rud Pb a Zn; sestává z paralelních žil orientovaných
ve směru SV-JZ. Délka žil je od 100 metrů do 300 metrů; žíly dosahují
hloubky 300 až 500 m.
|
|
63
|
- tloušťka některých žil může dosáhnout až 20 m.
- Rodochrozit se na tomto ložisku vyskytuje v množství tvarů, odstínů
a barev. Jedná se o hlavní materiál jaloviny, který vytváří masívní
jemně zrnité agregáty, často srostlé s křemenem a bílým až
narůžovělým kalcitem (manganokalcit). V geodách jsou často
překrásné agregáty tabulkovitého rodochrozitu temně růžové barvy.
Vzácněji se vyskytuje v chomáčích
(5-6 cm dlouhých) na hezkých krystalech křemene, které
pseudomorfně nahrazují alabandit
|
|
64
|
- Z ložiska Cavnic je uváděno přibližně 90 minerálů.
- Fluorit vytváří buď růžové až temně fialové osmistěny (až 8 cm) nebo
zelené polokulovité agregáty narostlé na krystalech křemene.
- Kalcit vytváří různé formy – klence, skaleondry nebo kulovité agregáty
(až 3 cm v průměru); barvy od bílé po světle růžovou.
- Velkou zvláštností některých žil v Cavnicu je přítomnost velkých
krystalů sádrovce, dosahujících délky až 60-80 cm; nejčastěji dokonale
průhledných a někdy dokonce zdvojčatělých.
|
|
65
|
- V okolí Cavnicu jsme se podle staré mapy pokusili nalézt stará důlní
díla
- Přímo v Cavnicu kvete obchod s minerály, během několika minut nás
odchytil překupník
|
|
66
|
|
|
67
|
|
|
68
|
|
|
69
|
- Baia Sprie je největší hydrotermální ložisko v Rumunsku, obsahující žílu
dlouhou 5 km s dobře vyvinutou vertikální zonálností (Au, Ag v horních
částech; Zn, Pb ve středních a Cu, W v dolních částech). Ložiskové žíly
dosahují hloubky kolem 800 m od povrchu.
- Baia Sprie/Felsobánya je typové naleziště pro andorit, semseyit,
dietrichit, felsóbányait, klebelsbergit, szmikit a
"monsmedit".
|
|
70
|
|
|
71
|
- Ložiska v Baia Sprie poskytla velké množství nádherných muzeálních
vzorků obsahujících stibnit, baryt, wolframit, scheelit, stejně jako
berthierit, křemen, realgar, bournonit atd.
|
|
72
|
|
|
73
|
- Báiut je lokalita vyhlášená zvláště výskytem krystalů stibnitu (dlouhých
až 15 cm). V porovnání se stibnitem z Herji a z Baia
Sprie, vytváří stibnit v Báiutu krátké prismatické krystaly
s dobře vyvinutým zakončením, někdy velice esteticky pokryté
agregáty markazitu. Podobně jako rudy, které se vyskytují
v některých žilách v Cavnicu, i rudy v Báiutu často
obsahují velké množství jemně zrnitého načervenalého křemene. Červené
zbarvení je způsobené hematitem. Některé srůsty získaly v historii
označení „zinopel“.
- Jedním z charakteristických rysů rud v Báiutu je přítomnost
stalaktitů pyritu narostlých na stěnách dolu (jako nejpozdnější
usazenina). Stalaktity jsou až 10 cm dlouhéa mají v průměru až 2-3
mm. Jedná se o pseudomorfózy po markazitu.
|
|
74
|
- V oblasti Baia Mare je i jiná rudní usazenina, která má zcela
výjimečné mineralogické vlastnosti. Bývalý zlatý důl Dealu Crucii (nyní
uzavřený) je typovou lokalitou pro vzácný minerál fuloppit, který
vytváří drobné krystalky (až 3 mm) prismatického i romoedrického
vzhledu. Vzniká společně se sfaleritem, zinkenitem a dolomitem. Hlavní
měděné žíly v Ilba a Nistru obsahují mikroskopická zrna
arzenopyritu, bournonitu, jamesonitu, cobaltitu a miargyritu. Tato
ložiska také poskytují nejkrásnější rumunské krystaly tmavomodrého
vivianitu (až 10 cm). V posledních letech byly identifikovány méně
častější výskyty Bi-sulfosolí ve spojení se zlatem.
|
|
75
|
- Důl Toroiaga poblíž Baia Borsa je měďnato-zlatým ložiskem, sestávajícím
z paralelních žil, které jsou orientovány SV-JZ, dosahujících délky
až 1-2 km s vertikálním vývojem 500–600 metrů. Žíly prostupují
andezit, mikrodiorit a spodně kambrickou přeměnou série Tulghes, která je
nositelem stratiformních polymetalických rud. Hydrotermální žíly jsou
obvykle mohutné a obsahují velmi bohaté společenství minerálů – vzácně
obsahující geody. Z místních ložisek je známo kolem 50 minerálů.
- Za zmínku stojí zonální krystaly arsenopyritu (až 1 cm) se zonálním,
pěkně ohraničeným jamesonitem. Černý sfalerit vytváří krystaly (až 2-3
cm), které obsahují mikroskopické příměsi chalkopyritu, pyrhotinu,
kubanitu a mackinawitu. Řada sulfosolí, jako například semseyt,
bournonitm geocronit, galenobismutit a tetraedrit (a další) jsou
přítomny jako mikroskopické příměsi v galenitu
|
|
76
|
- Rudní ložiska v horách Tibles sestávají z několika žil
orientovaných ve směru SV-JZ, které procházejí skrze miocénní horniny
typu granodiorit až monodiorit a částečně procházejí skrze paleogenní
usazené horniny. Je zde patrná výrazná horizontální zonálnost. Ta je
(částečně) soustředěna na skryté měďnaté systémy porfyru, který je
pokryt žilami magnetitu a chalkopyritu. Kromě toho se zde vyskytují
místa obsahující molybdenit, rutil a turmalín. V centrální části
oblasti (v Arceru) jsou malá, ale velmi bohatá tělesa skarnu, která
obsahují okolo 40 druhů minerálů. Ve společnosti tremolitu, forsteritu,
spinelu a monticellitu se vyskytují načervenalé tabulkovité krystaly
flogopitu (až 8 cm v průměru)
|
|
77
|
- Použitá literatura:
- Andreas Kamrath - GEOLOGIE UND MINERALOGIE DER ERZLAGERSTÄTTE HERJA
- Mark Pohlert - MINERALOGIE UND GEOLOGIE VON CAVNIC
|