1	Maramures 2003/2004 důlní revír Baia Mare pro KJM připravil David Kříž červen 2004
2	Maramures
3	Maramures Severní část Rumunska, kterou zaujímá především důlní revír Baia Mare, má velmi komplexní geologickou strukturu, která částečně vysvětluje extrémní mineralogické bohatství této oblasti. Dominují zde neogenní vulkanické horniny, ve kterých se vyskytují rudní ložiska, především typu rudních žil. V oblasti jsou přítomny vulkanické struktury následované mělčími tělesy intruzií (pohoří Oas a Gutai) i subvulkanické až intruzivní masivy (důl Toroiaga a pohoří Tibles), které zformovaly dobře vyvinutou magmatickou oblast směru V-Z dlouhou 100 km
4
5
6	Maramures Pohoří Oas, Gutai, Tibles a Rodna - důlní revír Baia Mare Žilná ložiska jsou většinou typu Pb-Zn-Cu, méně častěji Au-Ag, někdy s dobře vyvinutou vertikální zonálností Z této oblasti je známo okolo 150 druhů minerálů, několik z nich zde má své vlastní naleziště. Baia Sprie, Herja a Cavnic se těží od středověku a množství minerálů na ložiscích se nepřetržitě zvyšuje s hloubkou. Vyskytují se zde hojně primární i sekundární minerály
7	Důlní revír Baia Mare
8
9	Mineralogické Muzeum Baia Mare
10	Muzeum
11
12
13
14
15
16	Stálá expozice
17
18
19
20
21
22
23
24	Navštívené lokality Herja/Chiuzbaia Baia Sprie Cavnic
25	Chiuzbaia – hledání dolu Herja
26	Chiuzbaia – hledání dolu Herja
27
28
29	Lokalita Herja Hornické městečko Herja Důl Herja
30	Důl Herja Důlní činnost v lokalitě Herja se datuje od roku 1576, kdy byly za turecké vlády otevřeny první doly v lokalitě Herja bylo identifikováno více než 100 žil za zmínku stojí obzvláště tyto minerály: Pb-Ag-Sb-Sulfid Fizelyit, Antimonit, Boulangerit, Semseyit, Calcit, Jamesonit, Vivianit a Cronstedtit Herja/Herzsabánya je typová lokalita pro sirníky fizelyit a parajamesonit.
31	Důl Herja běžné jsou „růžice“ pyrhotinu sestávající z lupínkovitých krystalů (2-3 cm) , které mají v průměru až 8 cm. Pyrhotin je někdy přeměněn v markazit. Spolu s pyritem a markazitem může být také přítomen druhotný magnetit. V těchto částečně hypogenních a částečně supergenních srůstech je také občas přítomen siderit – zformovaný na úkor pyrhotinu. Stibnit vytváří agregáty (až 15 cm v průměru) sestávající z prismatických krystalů, často dosahujících délky až 7-8 cm a vzácně až 20 cm. Lze nalézt také srostlice stibnitu s vláknitým jamesonitem. Dále lze nalézt jehličkovité agregáty berthieritu. Tyto agregáty jsou hustší než agregáty stibnitu a mají červenohnědý nádech. Velmi typické pro Herju jsou sférické, sněhobílé nebo načernalé kalcity. Dokonale sférické agregáty sestávají z krásných a pravidelných srůstů plochých klenců. Stále nevysvětlený je vznik sférických agregátů, které jsou napůl bílé a napůl černé s velice ostrou hranicí obou barev. Černá barva černého kalcitu z Herji, Dealu Crucii a jiných nalezišť je způsobená velice jemnou příměsí jehliček jamesonitu.
32	Minerály lokality Herja Antimonit (Sb2S3) Arsenopyrit (FeAsS) Berthierit (FeSb2S4) Boulangerit (Pb5Sb4S11) Chalkostibit (CuSbS2) Galenit (PbS) Fizelyit (Pb7Ag3Sb10S23,5) Jamesonit (Pb4FeSb6S14) Chalkopyrit (CuFeS2) Markasit a Pyrit (FeS2) Pyrrhotin (FeS1-n) Semseyit (Pb9Sb8S21) Sphalerit (ZnS) Tetraedrit (Cu3SbS3,25) Quarz (SiO2) Fluorit (CaF2) Calcit (CaCO3) Baryt (BaSO4) Chalkanthit (CuSO4x6H2O) Sádrovec (CaSO4x2H2O) Vivianit [Fe3(PO4)2x8H2O] Cronstedtit [Fe2Fe(Si,Fe)O5(OH)4]
33
34	Důl Herja – hora Chiuz
35
36
37
38
39
40
41
42
43	Herja – horizont 5
44	Herja – horizont 5
45	Herja – horizont 5
46	Herja – horizont 5
47
48	Výprava na zkaměněliny
49
50	Naleziště zkamenělin
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62	Lokalita Cavnic Ložisko Cavnic leží asi 30 km východně od Baia Mare. Jedná se o hlavní rumunský zdroj rud Pb a Zn; sestává z paralelních žil orientovaných ve směru SV-JZ. Délka žil je od 100 metrů do 300 metrů; žíly dosahují hloubky 300 až 500 m.
63	Lokalita Cavnic tloušťka některých žil může dosáhnout až 20 m. Rodochrozit se na tomto ložisku vyskytuje v množství tvarů, odstínů a barev. Jedná se o hlavní materiál jaloviny, který vytváří masívní jemně zrnité agregáty, často srostlé s křemenem a bílým až narůžovělým kalcitem (manganokalcit). V geodách jsou často překrásné agregáty tabulkovitého rodochrozitu temně růžové barvy. Vzácněji se vyskytuje v chomáčích (5-6 cm dlouhých) na hezkých krystalech křemene, které pseudomorfně nahrazují alabandit
64	Ložisko Cavnic Z ložiska Cavnic je uváděno přibližně 90 minerálů. Fluorit vytváří buď růžové až temně fialové osmistěny (až 8 cm) nebo zelené polokulovité agregáty narostlé na krystalech křemene. Kalcit vytváří různé formy – klence, skaleondry nebo kulovité agregáty (až 3 cm v průměru); barvy od bílé po světle růžovou. Velkou zvláštností některých žil v Cavnicu je přítomnost velkých krystalů sádrovce, dosahujících délky až 60-80 cm; nejčastěji dokonale průhledných a někdy dokonce zdvojčatělých.
65	Lokalita Cavnic V okolí Cavnicu jsme se podle staré mapy pokusili nalézt stará důlní díla Přímo v Cavnicu kvete obchod s minerály, během několika minut nás odchytil překupník
66
67
68
69	Lokalita Baia Sprie Baia Sprie je největší hydrotermální ložisko v Rumunsku, obsahující žílu dlouhou 5 km s dobře vyvinutou vertikální zonálností (Au, Ag v horních částech; Zn, Pb ve středních a Cu, W v dolních částech). Ložiskové žíly dosahují hloubky kolem 800 m od povrchu. Baia Sprie/Felsobánya je typové naleziště pro andorit, semseyit, dietrichit, felsóbányait, klebelsbergit, szmikit a "monsmedit".
70
71	Lokalita Baia Sprie Ložiska v Baia Sprie poskytla velké množství nádherných muzeálních vzorků obsahujících stibnit, baryt, wolframit, scheelit, stejně jako berthierit, křemen, realgar, bournonit atd.
72	Vybrané další lokality
73	Báiut Báiut je lokalita vyhlášená zvláště výskytem krystalů stibnitu (dlouhých až 15 cm). V porovnání se stibnitem z Herji a z Baia Sprie, vytváří stibnit v Báiutu krátké prismatické krystaly s dobře vyvinutým zakončením, někdy velice esteticky pokryté agregáty markazitu. Podobně jako rudy, které se vyskytují v některých žilách v Cavnicu, i rudy v Báiutu často obsahují velké množství jemně zrnitého načervenalého křemene. Červené zbarvení je způsobené hematitem. Některé srůsty získaly v historii označení „zinopel“. Jedním z charakteristických rysů rud v Báiutu je přítomnost stalaktitů pyritu narostlých na stěnách dolu (jako nejpozdnější usazenina). Stalaktity jsou až 10 cm dlouhéa mají v průměru až 2-3 mm. Jedná se o pseudomorfózy po markazitu.
74	Dealu Crucii V oblasti Baia Mare je i jiná rudní usazenina, která má zcela výjimečné mineralogické vlastnosti. Bývalý zlatý důl Dealu Crucii (nyní uzavřený) je typovou lokalitou pro vzácný minerál fuloppit, který vytváří drobné krystalky (až 3 mm) prismatického i romoedrického vzhledu. Vzniká společně se sfaleritem, zinkenitem a dolomitem. Hlavní měděné žíly v Ilba a Nistru obsahují mikroskopická zrna arzenopyritu, bournonitu, jamesonitu, cobaltitu a miargyritu. Tato ložiska také poskytují nejkrásnější rumunské krystaly tmavomodrého vivianitu (až 10 cm). V posledních letech byly identifikovány méně častější výskyty Bi-sulfosolí ve spojení se zlatem.
75	Baia Borsa Důl Toroiaga poblíž Baia Borsa je měďnato-zlatým ložiskem, sestávajícím z paralelních žil, které jsou orientovány SV-JZ, dosahujících délky až 1-2 km s vertikálním vývojem 500–600 metrů. Žíly prostupují andezit, mikrodiorit a spodně kambrickou přeměnou série Tulghes, která je nositelem stratiformních polymetalických rud. Hydrotermální žíly jsou obvykle mohutné a obsahují velmi bohaté společenství minerálů – vzácně obsahující geody. Z místních ložisek je známo kolem 50 minerálů. Za zmínku stojí zonální krystaly arsenopyritu (až 1 cm) se zonálním, pěkně ohraničeným jamesonitem. Černý sfalerit vytváří krystaly (až 2-3 cm), které obsahují mikroskopické příměsi chalkopyritu, pyrhotinu, kubanitu a mackinawitu. Řada sulfosolí, jako například semseyt, bournonitm geocronit, galenobismutit a tetraedrit (a další) jsou přítomny jako mikroskopické příměsi v galenitu
76	Tibles Rudní ložiska v horách Tibles sestávají z několika žil orientovaných ve směru SV-JZ, které procházejí skrze miocénní horniny typu granodiorit až monodiorit a částečně procházejí skrze paleogenní usazené horniny. Je zde patrná výrazná horizontální zonálnost. Ta je (částečně) soustředěna na skryté měďnaté systémy porfyru, který je pokryt žilami magnetitu a chalkopyritu. Kromě toho se zde vyskytují místa obsahující molybdenit, rutil a turmalín. V centrální části oblasti (v Arceru) jsou malá, ale velmi bohatá tělesa skarnu, která obsahují okolo 40 druhů minerálů. Ve společnosti tremolitu, forsteritu, spinelu a monticellitu se vyskytují načervenalé tabulkovité krystaly flogopitu (až 8 cm v průměru)
77	"Použitá literatura" Použitá literatura: Andreas Kamrath - GEOLOGIE UND MINERALOGIE DER ERZLAGERSTÄTTE HERJA Mark Pohlert - MINERALOGIE UND GEOLOGIE VON CAVNIC