|
1
|
- Pro Klub jihočeských mineralogů
- Jirka Zikeš
- 3. 5. 2004
|
|
2
|
- Cílem prezentace je seznámit zájemce o montanistiku jižních Čech s
aktuálním stavem (rok 2004) pozůstatků po dolování ve starovožickém
revíru v kontrastu k jeho bohaté historii.
|
|
3
|
- Starovožický důlní revír bývá v literatuře spojován s ratibořským
revírem a společně jsou oba uváděny jako ratibořsko-vožický revír. Tato
prezentace zahrnuje pouze starovožický revír a ratibořského revíru se
dotýká pouze okrajově.
|
|
4
|
- První zmínky o těžbě pocházejí ze 14. stol. (například v životopisu
Karla IV). Kromě krále se na těžbě účastní měšťané ze širokého okolí. V
té době se těží pouze v okolí Vřesců a Ratibořic.
- V pol. 16. století jsou objeveny nové zásoby stříbra a do dolování se
zapojují Rožmberkové. Ti zakládají nové doly v okolí Staré Vožice. O 50
let později zažívají doly svůj první vrchol. V této době vznikl
„rožmberský poklad“.
|
|
5
|
- Stav důlních prací do konce 16. století
|
|
6
|
- Po smrti Petra Voka (1611) přecházejí doly do vlastnictví Eggenbergů.
Jan Oldřich Eggenberg získává právo razit vlastní minci. Doly však
příliš neprosperují, také v důsledku třicetileté války. Na začátku 18.
století v revíru pracují pouze 4 havíři.
- Roku 1719 dědí doly Schwarzenbergové, obnovují těžbu a přivádějí doly k
největšímu rozmachu.
- Roku 1751 zahajují dolování v okolí Řemíčova Kuenburgové (Leopoldova
štola a štola Svaté Trojice).
|
|
7
|
- 1737 na dolech v okolí Staré Vožice pracuje 30 havířů a 59 pomocného
personálu
- 1763 na dolech již pracuje celkem 139 osob
- 1777 na dolech pracuje 567 osob
- Od roku 1771 do roku 1800 se zde vytěžilo 39 tun stříbra (celkem za
historii asi 110 t, z toho 70 t v letech 1721 až 1850). V této době
patří doly k nejvýnosnějším v českých zemích.
|
|
8
|
- Stav důlních prací do konce 18. století
|
|
9
|
|
|
10
|
- Od počátku 19. století začínají doly upadat. Postupně se uzavírají
jednotlivé štoly a šachty. Pamětníci uvádějí, že horníci a sedláci,
kteří v dole pracovali, podpláceli štajgry a jednou stranou do dolů
lezli a druhou je zase opouštěli
- 1832 předává bezplatně Karel Kuenburg doly báňské správě
- 1850 je uzavřena štola Dobrá naděje
- 1852 je pražské mincovně odvedeno poslední stříbro
- Na přelomu 19. a 20. století zde zkouší štěstí anglická těžební
společnost, ale bezúspěšně
- 1918 se na čas obnovuje těžba (důl Hloubení)
- 1927 odmítá báňská správa odkoupit od Schwarzenbergů doly a od té doby
jsou doly opuštěné a zatopené.
|
|
11
|
|
|
12
|
- obtížně dostupná literatura
- Čech a kol. 1952, R. Nouza 1986 aj.
- zmatené názvy důlních děl
- Boží dar = Boží požehnání = Dobrá naděje apod.
- chybné nebo neúplné vyznačení důlních děl
- neustálé opisovaní stejných chyb
- absence vlastních prací v terénu
- nepřesné zaměření důlních děl
|
|
13
|
|
|
14
|
|
|
15
|
|
|
16
|
|
|
17
|
|
|
18
|
|
|
19
|
|
|
20
|
|
|
21
|
|
|
22
|
|
|
23
|
|
|
24
|
|
|
25
|
|
|
26
|
|
|
27
|
|
|
28
|
|
|
29
|
|
|
30
|
|
|
31
|
|
|
32
|
|
|
33
|
|
|
34
|
|
|
35
|
|
|
36
|
|
|
37
|
|
|
38
|
|
|
39
|
|
|
40
|
|
|
41
|
|
|
42
|
|
|
43
|
|
|
44
|
|
|
45
|
|
|
46
|
|
|
47
|
|
|
48
|
|
|
49
|
|
|
50
|
- BERNARD J.H. – Mineralogie Československa
- ČECH, KOŘÁN, KOUTEK – Důlní mapa okolí Staré Vožice podle J. Jarresche
- NOVÁK V. – Topografická mineralogie jižních Čech
- TUČEK K. – Naleziště českých nerostů a jejich literatura
- VELEBIL D. – Rudní revír Ratibořské Hory – Stará Vožice, časopis Minerál
5/2000
- ...a především práce v terénu
|
|
51
|
|
Poznámky
