|
1
|
- aneb to, co příroda tvořila 15 miliónů let, člověk za několik let
vydrancoval a zničil
|
|
2
|
- akceptovaná teorie vzniku – impakt, vztažený ke kráteru Ries v Německu
- stáří 14,7 Ma, miocén
- podceňovaná je teorie kryptovulkanismu
|
|
3
|
- „pádová pole“ (jižní Čechy, jz. Morava, chebská pánev)
- miocénní sedimenty, (vrábečské vrstvy)
- pliocénní sedimenty, (korosecké štěrkopísky)
- neogénní výnosové kužele (typ Třebanice)
- kvartér (svahové hlíny, říční koryta)
|
|
4
|
- Slavče u T.Svinů
- Slavče u Křemže (Adámek)
- Vrábče – Nová hospoda
- Vrábče – zastávka
- Krasejovka
- Dolní Chrášťany
- Habří „pod vodárnou“
- Kvítkovice, Jankov
|
|
5
|
- Vrábče, Záhorčice
- Koroseky
- Ločenice – Chlum
- Nesmeň
- Milíkovice
- Něchov
|
|
6
|
- horní zákon, č. 44/1988
- co je a není nerost
- vyhrazené nerosty (výhradní ložiska) – vlastnictví ČR
- nevyhrazené nerosty (ložiska nevyhrazených nerostů) – součást pozemku
- vltavín je pouze a jenom sklo, vše jiné, co se tvrdí jsou bludy
|
|
7
|
- do popředí zájmu se dostávají vltavíny díky letům do kosmu v 60. letech
min. století
- jejich komerční využití je ve šperkařství
- největší význam, zejména v poslední době, má jejich nejasný původ –
kosmická energie
- dále nepochybně sběratelství, spojené s dobrodružstvím
|
|
8
|
- na drancování lokalit se podílí:
- legální průzkum nebo těžba (Chlum u Ločenic, Besednice, Vrábče)
- nelegální těžba černými kopáči (Slavče, Dobrkov a Dobrkovská Lhotka u
Trhových Svinů, Besednice-stoh, Vrábče – Nová hospoda, Nesmeň)
|
|
9
|
|
|
10
|
- lokalita nelegálně těžena desítky let
- za minulého režimu průzkum
- v 90. letech min. století průmyslová těžba štěrkopísků a vltavínů
- původní lokalita téměř dotěžena, záměr expanze do stran
|
|
11
|
|
|
12
|
- světový unikát
- lokalita nelegálně těžena desítky let, největší intenzita v 90. letech
min. století
- v posledních letech legální těžba
|
|
13
|
|
|
14
|
- objevena koncem minulého století
- pak intenzívně nelegálně těžena cca 5 let
- odhad minimálně 5 t
- zpočátku 8 Kč za g, posléze až 23 Kč (do hmotnosti 20g)
- 3 vltavínonosné vrstvy, z jámy i 3 kg
|
|
15
|
|
|
16
|
|
|
17
|
|
|
18
|
|
|
19
|
|
|
20
|
- ručně kopané jámy do hloubky až 6 m
- bagry
- problémy při těžbě zbytkových pilířů: stabilita jam a voda, využívání
dřevěného pažení
- vytěžený materiál často „pláchnutý“ vodou
|
|
21
|
|
|
22
|
|
|
23
|
|
|
24
|
|
|
25
|
|
|
26
|
|
|
27
|
|
|
28
|
|
|
29
|
|
|
30
|
|