Výprava 28.4.-1.5.2004 na lokalitu Chiuzbaia (Herja) v Maramures, Rumunsko

V roce 2003 jsme podnikli velice úspěšnou mineralogickou výpravu do Rumunska, přesněji na lokality v okolí Baia Mare. Našim přátelům v Rumunsku jsme slíbili, že se určitě vrátíme. Podařilo se nám to téměř přesně po roce. Původně jsme plánovali, že pojedeme minimálně ve čtyřech, ale nakonec jsme jeli pouze s Davidem.

První den jsme věnovali prohlídce skvělého mineralogického muzea v Baia Mare. V tomto muzeu jsou soustředěny unikátní vzorky z lokalit Herja, Baia Sprie, Cavnic, Rodna a dalších. Muzeum rozhodně stojí za návštěvu. Zvláště, pokud si uvědomíme, že vstupenka stojí 20 000 lei, což je v přepočtu na naše peníze asi 16 Kč. Směšná částka. Muzeum má dvě podlaží. V přízemí jsou ukázky všech hlavních minerálů, které lze v oblasti Baia Mare najít. Mimoto tam v době, kdy jsme tam byli my, probíhala speciální výstava zaměřená na zlato Transylvánie. V poschodí jsou pak vystaveny unikátní exponáty, jako například několikadecimetrové krystaly antimonitu, křemene, kalcitu, sádrovce, barytu apod.


První poschodí mineralogického muzea v Baia Mare	Růžice pyrhotinu (Herja)


Antimonit (Baia Sprie)	Unikátní dvoubarevný kalcit (Herja)

Odpoledne jsme navštívili důl Herja. Prohlédli jsme si jednak areál dolu a jednak jsme se podívali na pátý horizont. V době své slávy pracovalo na dole asi 1500 horníků a těžilo se celkem na patnácti horizontech. Dnes v dole pracuje necelých 300 horníků a zůstaly v provozu pouze horizonty -5, -6 a -7. Roku 1996 narazili horníci na horizontu -6 na dutinu velikou zhruba 10 x 20 m. Stěny této dutiny byly celé porostlé krystaly antimonitu. Z této doby pochází většina vzorků antimonitu, které se dodnes objevují na burzách, a od té doby se na dole žádný větší nález antimonitu neuskutečnil. Bohužel, většina antimonitu vzala za své při plnění plánu těžby. Kromě antimonitu se důl Herja proslavil krásnými růžicemi pyrhotinu a vzácným výskytem semseitu. Specialitou dolu Herja jsou sférické agregáty kalcitu napůl bílé a napůl černé. Dodnes nikdo nepodal jednoznačné vysvětlení, jak tyto agregáty vznikly.

Další den jsme podnikly túru na horu Ignis a navštívili jsme geologickou rezervaci, kde se nacházejí otisky fosilních rostlin. Nějaké vzorky jsme nasbírali, přestože paleontologie není zrovna naše hobby. Daleko vzrušující byla skutečnost, že jsme se pohybovali v místech, kde dodnes žijí divocí medvědi. Teprve večer se nám Gica přiznal, že pohybovat se v těchto místech není příliš bezpečné, neboť tam lovci medvědy zakrmují a medvědi jsou naučení na tato místa chodit za potravou. Ale přežili jsme to a vrátili jsme se v pořádku do vesnice. A protože bylo 30. dubna, naučili jsme naše přátele, jak v Čechách pálíme čarodějnice.


Pohoří Maramures pod horou Ignis	Místo v horách, kde lovci zakrmují medvědy

Naleziště otisků fosilních rostlin...	...a jeden z nálezů

Poslední den nás čekal nejtěžší úkol. Museli jsme si rozdělit vzorky a rozhodnout se, co vezmeme s sebou a co necháme v Rumunsku. Minule jsme měli na hranicích problémy a letos jsme nechtěli nic riskovat. Sice nám to rvalo srdce, ale řadu vorků, především těch větších, jsme nechali Gicovi. A zbytek jsme pečlivě zabalili do našich věcí. Až na hranicích se ukázalo, že naše obavy byly přehnané a že jsme mohli vzít kameny všechny. Ale to se nikdy nedá odhadnout dopředu. Domů jsme se vrátili těsně po půlnoci.
(jzi)

Rozhodování o tom, co vzít s sebou, bylo obtížné

Tohle jsme nechali v Rumunsku

A ukázky toho, co jsme si přivezli

Křemen, tzv. marmarošské diamanty	Krystalický agregát markazitu

Berthierit	Chalcedon

Sfalerit	Sfalerit s kalcitem

Dvoubarevný kalcit	Antimonit


Důl Herja	Na pátém horizontu dolu Herja